OMEP Česká republika


Grundtvig

SPOLUPRÁCE RODIČŮ A UČITELŮ PŘI PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY

 

 

BROŽURA

 

I

 

CO JE PROJEKT „SPOLUPRÁCE RODIČŮ A UČITELŮ PŘI PŘESTUPU DĚTÍ DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY“?

 

Projekt „Spolupráce rodičů a učitelů při vstupu dětí do ZŠ“ byl financován Evropskou Komisí v rámci partnerského programu Celoživotního vzdělávání Grundtvig a probíhal od srpna 2006 do července 2008. Účastnické země – Polsko, Česká republika, Řecko, Severní Irsko (Spojené Království) a Slovensko mají bohaté zkušenosti v oblasti vzdělávání dospělých, spoluprací s rodiči a poskytování vzdělávacích a školících programů v různých komunitách.

 

Projetku se zúčastnili:

  • Comenius Foundation for Child Development (Polsko – pořádající organizace): www.frd.org.pl
  • Česká komise světové organizace pro předškolní výchovu – OMEP (ČR): http://www.sweb.cz/omep/.

· The Society for the Development and Creative Occupation of Children EADAP (Řecko): www.eadap.gr/en/index.php

· Early Years – The Organisation for Young Children (Severní Irsko): www.early-years.org

· Unia Materskych Centier UMC (Slovensko): www.materskecentra.sk

 

Zástupci těchto organizací byli učitelé, školní poradci, rodiče, psychologové, školitelé a odborníci.

 

Cílem projektu bylo podělit se vzájemně o zkušenosti a vytvořit školící program, který by rodičům pomohl usnadnit vstup jejich dětí do ZŠ.

 

Projekt byl realizován ve dvou fázích:

 

První fáze obsahovala:

· hloubkový rozbor potřeb založený na dosavadních zkušenostech dětí, rodičů a učitelů se vstupem do ZŠ provedený v účastnických zemích[1]

· stanovení základní struktury pro společný školící program

· lokální verze školícího programu přizpůsobený potřebám žákům každé účastnické země

· výchovné a vzdělávací materiály, brožurky pro rodiče a děti

 

Druhá fáze:

· pilotní školící program byl realizován v každé účastnické zemi

· 315 účastníků se zúčastnilo 12 školících programů vedených 10 školiteli

· byly vyhodnoceny pilotní školící programy

· školící programy byly přizpůsobeny podle zkušeností školitele a zpětné vazby účastníků

· účastníci projektu byli seznámeni s výsledky projektu na konferencích, setkáních, v brožurách, na internetových stránkách a školeních

II

 

VSTUP do ZŠ

 

BEZ OHLEDU NA TO, ZDA JSTE RODIČ NEBO UČITEL, POLOŽTE SI TYTO OTÁZKY…

 

  • Co pro mě znamená vstup dítěte do ZŠ?

  • Co znamená vstup do ZŠ pro dítě?

  • Proč je to pro mě důležité?

  • Proč je to důležité pro dítě?

  • Koho se týká vstup dítěte do ZŠ?

  • Kdy k tomu dojde?

  • Kde k tomu dojde – ve škole nebo jinde např. doma, na hřišti…?

  • Co mohu udělat, aby byl vstup do ZŠ pro dítě co nejsnazší?

 

NAŠE ZÁVĚRY:

 

Vstup do ZŠ je jedním z nejdůležitějších období v životě dítěte. V tomto období si dítě vytvoří postoj k učení, výzvám, spolužákům, učitelům a škole samotné.

Děti ze všech účastnických zemí vyzdvihli potřebu podpory ze strany kamarádů, spolužáků, rodičů a učitelů. Škola je pro děti prvním seriózním setkáním a zařazením se do světa dospělých a ve většině případů vyvolává u dětí pozitivní reakce. Obvykle se děti na nové prostředí školy velmi těší. Často začnou používat slovník svých rodičů , obzvlášť při zdůrazňování důležitosti dobrého chování a studijních výsledků.

Rodiče z účastnických zemí uvedli, že povídání se svými dětmi o vstupu a docházce do ZŠ bylo velmi ovlivněno jejich vlastními zkušenostmi z této doby.

Někteří rodiče očekávali, že hlavním cílem školy bude zejména předat dětem znalosti. Z tohoto důvodu se zaměřili spíše na vzdělávací schopnosti svých dětí raději než na jejich pocity při vstupu do ZŠ. V některých případech se stres rodičů ze vstupu jejich dětí do školy přenesl na celou rodinu. Děti i rodiče vyjádřili potřebu vzájemné podpory a komunikace při vstupu dětí do ZŠ.

Ze studií[2] vyplývá, že úspěšný vstup do ZŠ vyústí obvykle v dobré studijní výsledky dětí a zvýšenou motivaci k učení. Přestože odborníci považují podporu rodičů při vstupu dětí do ZŠ za nezbytnou, v mnoha zemích je zatím ještě nedostatečná. Spolupráce učitelů a rodičů je také nedostatečná a omezuje se na situace, kdy má dítě problémy s chováním nebo trpí poruchami učení. Mnoho rodičů nemá kontrolu nad kvalitou vzdělávacích programů a má omezené znalosti nebo dovednosti, aby mohli navázat efektivní spolupráci se školou nebo pomoci vytvořit aktivity napomáhající vývoji dětí.

 

…REAKCE DĚTÍ NA VSTUP DO ZŠ…

V ČR:

Před zahájení školní docházky:

  • Těším se do školy, protože se naučím číst a psát. Poznám nové kamarády. Budu mít školní tašku a budu psát na tabuli. Těším se na domácí úkoly a známky a na to že bud chodit do školy se svými kamarády z mateřské školy.

Po zahájení školní docházky:

  • Potřeboval jsem, aby na mě paní učitelka byla hodná.
  • Seděl jsem v rohu a brečel jsem a připadal jsem si jako by mě moje rodiče dali do domova pro děti bez rodičů.
  • Hráli jsme seznamovací hru.
  • Seděli jsme v kroužku a povídali jsme si.
  • Myslel jsem, že už jsem velký, ale ve skutečnosti jsem se třásl strachy.
  • Když jsem poprvé přišel do nové třídy, cítil jsem se dobře, protože se mnou ve třídě byly děti, které jsem znal z MŠ.

 

V Řecku:

Před zahájení školní docházky:

• Měli bychom navštívit ZŠ před tím, než tam začneme chodit, abychom se nebáli.

• Určitě se mi tam bude líbit, protože se chci naučit číst.

• Chci si hrát se svými kamarády a doufám, že ve škole najdu tak dobré kamarády jako v MŠ.

• Měli by nám dopředu říct něco o nové třídě. Jak to tam vypadá, kde jsou stoly atd.

• Chci si hrát s ostatními žáky.

• Už jsem velký!

Po zahájení školní docházky:

• Když mi nějaké dítě řekne, že se školy bojí, řeknu mu, že když tomu uvěří, tak svůj strach nedokáže překonat.

• Děti by měly být rozumné a neměly by se bát paní učitelky.

• Maminky by dětem měly koupit velkou školní tašku.

• Ve škole se děti naučí číst a psát, dospějí, ožení a vdají se a budou mít děti.

• Noví žáci by se měli stát našimi kamarády a měli bychom jim zazpívat písničku.

• Nehádám se s ostatními dětmi.

• Měli bychom říct paní učitelce, aby jim vynadala. Měli by být rozumní.

• Mám ve škole nové kamarády, ale nejvíce se mi líbí, že tu mám kamarády ze školky. Mám také nepřátele. Zvykl jsem si na to, že něco se mi tu líbí a něco ne.

• Rodiče mi řekli o škole hodně věcí. Mám dobrou učitelku a hodně kamarádů.

• Učitelé by měli být lepší a mladší.

• Děti se chtějí do školy podívat dříve než tam začnou chodit.

• Učitel by měl dětem pomoci a říct jim, aby se nebáli. Dobří žáci se naučí číst a psát.

• Děti by se měly seznámit. Jak se jmenuješ?

• První den v škole by s námi měli být rodiče.

• Myslím, že bychom každý den měli mít tělocvik.

• Nehádám se s ostatními dětmi.

V Severním Irsku:

Před zahájením školní docházky:

· Nikdo ti nepomůže, musíš to zvládnout sám.

· Ve škole je hodně práce a když učitelka řekne, musí se uklízet.

· Ve školce jsem mohl jíst svačinu, kdy jsem chtěl. To ve škole nejde.

Po zahájení školní docházky:

· Školy jsem se nebál, jen jsem vzdychl “aaaach”.

· Chtěl jsem zůstat ve školce. Tady mám moc úkolů.

· Jsem smutný, protože mě nebaví dělat úkoly.

· První den ve školce i ve škole jsem plakal. Stýskalo se mi po mamince.

· Ve školce jsem si hrál s balónem.

· Ve školce jsem měli jiný bazén.

 

V Polsku:

Před zahájením školní docházky:

  • Do školy se netěším, protože budu muset dělat úkoly. Moje sestra je nenávidí…
  • Skvělé, budu jezdit na školní výlety jako Bartosz!
  • Bojím se, protože nevím, jaké to ve škole je. Nevím, jestli mě rodiče budou vyzvedávat nebo jestli budu chodit do družiny.
  • Bojím se, že nebudu mít žádné kamarády. Nikoho tam nebudu znát.
  • Je to super. Mám rád školu. Můj bratr tam chodí taky.
  • Už se těším do školy. Budou tam děti, které už znám a ty říkají, že škola je fajn. Jsou větší, mohou mi pomoci.
  • Budu dobrý student a budu mít jen dobré známky.
  • Už nebudu ve třídě s Tadekem – kouše mě.

 

Na Slovensku:

Před zahájením školní docházky:

  • Mám rád naší učitelku, protože nám první den přinesla bonbóny.
  • Chci jít do školy, protože židle a stoly ve školce už jsou pro mě malé.

Po zahájení školní docházky:

  • Můj první školní den byl bezva, protože jsem dostali od paní ředitelky hezké tužky.

 

III

 

TIPY PRO HLADKÝ VSTUP DO ZŠ

TIPY PRO VŠECHNY:

ü Je nutná účast všech zainteresovaných osob

ü Vstup dítěte do ZŠ vyžaduje vzájemnou spolupráci

ü Neopomíjejte názory dítěte

ü Vzájemný respekt je na prvním místě

ü Všichni mají právo vyjádřit svůj názor a být vyslyšeni

ü Komunikace je nezbytná již od počátku

ü Vytvořte pozitivní obraz školy

 

TIPY PRO UČITELE:

ü Uvědomte si, že každé dítě je individualita

ü Je třeba uznat rodiče jako první vychovatele

ü Upravte osnovy dle potřeb dětí

ü Zajistěte otevřenou komunikaci mezi rodiči a dalšími učiteli

ü Podporujte sociální a emociální vývoj dětí

ü O vstupu do ZŠ hovořte otevřeně a jednoduše

ü Pomozte navázat bezproblémový vztah mezi dětmi, rodiči, MŠ a ZŠ, čímž umožníte co nejhladší vstup dítěte do ZŠ

ü Poskytujte všem stranám přesné, srozumitelné a relevantní informace.

ü Seznamte rodiče s výsledky výzkumů a podložte jimi význam vstupu do ZŠ pro životě dítěte

TIPY PRO RODIČE:

 

ü Naslouchejte vašemu dítěti

ü Hovořte s dětmi o jejich obavách

ü Obhajujte své dítě

ü Vezměte si ponaučení z vlastního vstupu do ZŠ

ü Navažte pozitivní vztahy se školou

ü Podílejte se na aktivitách školy a ptejte se na to, co chcete vědět

ü Pracujte na pozitivním obrazu školy vašeho dítěte

 

IV

 

PŘÍKLADY

 

· Řešení navržená v České Republice

ü Spolupráce ředitelek MŠ a ZŠ před začátkem školního roku.

ü Učitelé ZŠ a MŠ se sejdou za účelem vzájemné výměny informací týkajících se výuky a osnov. Stanoví si společný program, který ulehčí dětem přestup z MŠ do ZŠ.

ü Podzimní informativní schůzka rodičů a zástupců ZŠ informující o škole, aktivitách školy, družině, kroužkách….

ü Předškolní děti navštíví ZŠ ještě před zápisem ( ve větším městě se může jednat o návštěvu více škol).

ü Prvňáčci navštíví školku a povídají dětem o škole např. co se už naučili a v čem je škola jiná než školka.

ü Použití alternativních forem zápisu do ZŠ – např. formou pohádky, vyprávění o historii školy, použitím výtvarné výchovy.

ü Dílny pro rodiče a děti před zápisem s různými tématy včetně pohybových aktivit, zpívání a rozvoje dovednosti psát

ü Možnost spolupráce dětí z MŠ a ZŠ na rozličných aktivitách např. Olympijské hry, oslava Dne dětí, návštěva divadla, výstavy, výlety a exkurze.

ü Dny otevřených dveří v ZŠ s možností prohlédnout si budovu školy a hovořit s učiteli

ü Příprava praktických informačních letáků pro rodiče shrnujících základní informace o škole, osnovách, rozvrhu, obvyklých postupech a aktivitách. Další informační letáky by se měly týkat zápisu do ZŠ.

ü Přednášky a semináře pro rodiče se specialisty (psycholog, logoped, učitel ZŠ, lékař, speciální pedagog). Pomohou rodičům zhodnotit vývojové stádium dětí a zhodnotit, zda jsou děti připraveny a zralé pro vstup do ZŠ.

ü Vytvoření jednoduchého testu pro rodiče, který by jim pomohl poznat, zda je jejich dítě připraveno nastoupit do školy, v kterých oblastech potřebuje dítě pomoci a zda není vhodné zvolit odložení školní docházky

 

 

 

· Změny v České Republice

 

Snižující se počet dětí vstupujících do ZŠ vyústil ve snahu mnoha škol vytvořit kreativní způsob zápisu, který by děti motivoval zápisu do dané ZŠ. Po zápisu ale snaha škol většinou ochabuje. Výsledkem programu zabývajícím se přestupem dětí z MŠ do ZŠ začaly tyto instituce úžeji spolupracovat. Pracovníci škol i školek měli možnost se vzájemně seznámit se svou prací. Mezi jednotlivými učitelkami obou typů škol byla navázána velmi úzká spolupráce.

Obsahem dílen, jichž se účastnili rodiče a učitelé, byla snaha zaměřit se na potřeby dětí při přestupu z MŠ do ZŠ. Výsledky jejich diskuse byly předány ředitelům daných základních škol, což jim mělo umožnit přizpůsobit se při přechodu dětí z MŠ do ZŠ.

Učitelky MŠ vytvořily dotazníky pro rodiče týkající se spolupráce a komunikace mezi dětmi rodiči a podpory a povzbuzení dětí při vstupu do ZŠ. Dotazníky byly předány rodičům s osobním dopisem podepsaným učitelkami a ředitelkou. Výsledkem byla větší spolupráce rodičů na vyplnění dotazníků než u jiných dotazníkových akcí.

Marie Marxtová, ředitelka MŠ

 

 

· Řešení navržená v Řecku:

ü Pro rodiče.…před přestupem do ZŠ:

- Týden dovolené rodičů při zahájení docházky do ZŠ

- Návštěva ZŠ s učitelkou MŠ

- Přítomnost spolužáků z MŠ v nové třídě v ZŠ

 

…po vstupu do ZŠ:

- Spolupráce s učiteli, informovanost o pokroku a vývoji dítěte

-

ü Pro učitele

 

…před přestupem do ZŠ:

- Individuální pohovory s rodiči dětí přestupujících do ZŠ a organizace návštěvy školy, tak aby s dítětem mohl být přítomen i rodič

- Diskuse o osnovách ZŠ a spolupráce s pedagogy

- Vytvoření informačních letáků s informacemi týkajících se povinností učitelů a rodičů

- Příprava starších dětí v ZŠ k přijetí nových spolužáků

- Organizace setkání nových dětí a jejich rodičů

…po přestupu

- Rozdělení dětí do skupin tak, aby všechny děti nevstupovaly do školy najednou ve stejný týden

- Postupné prodlužování doby, kterou děti tráví každý den ve škole

- Umožnit rodičům zůstat ve škole po nezbytně nutnou dobu

- Pozvání rodičů na setkání a diskusi zabývající se tím, jak připravit své dítě na přechod z MŠ do ZŠ

- První týden docházky do ZŠ doporučení pro rodiče zůstat s dětmi ve škole a účastnit se společných aktivit

- Naslouchat dětem a odpovídat na jejich otázky

- Individuální přístup problémovým dětem

- Nechat děti zvolit si aktivity, kterými se chtějí zabývat ve svém volném čase

- Organizovat aktivity a hry zaměřené na vzájemné poznávání dětí a jejich vzájemnou spolupráci

- Vytvoření bezpečného pracovního prostředí

- Umožnit dětem podílet se na široké škále aktivit dle svého výběru

- Stanovit jasné hranice a pravidla pobytu a chování ve škole

- Poskytnout dětem ideální prostředí pro získávání nových znalostí, tvořivost, invenci, chuť objevovat nové věci a schopnosti řešit problémy

- Respektovat individuální potřeby dětí

- Umožnit dětem vyjádřit své negativné i pozitivní pocity

- Chválit děti za jejich dobré chování

- Účastnit se školení

- Vstřícný přístup k rodičům

- Individuální schůzky s rodiči s možností diskutovat problémy

- Organizace setkání s odborníky

- Systematická spolupráce rodičů, rodin, dětí a odborných pracovníků

- Účast rodičů na aktivitách školy dle jejich zaměstnání

- Účast rodičů na aktivitách školy např. dílny, setkání, oslavy

 

· Změny v Řecku

Během projektu se učitelé mateřských škol snažili pomocí aktivit, her a pedagogických materiálů pro děti vytvořit co nejvhodnější prostředí. Děti byly povzbuzovány k samostatné činnosti s možností pomoci od učitelů. Děti dostaly možnost samy si vybírat aktivity. Tento nový přístup pomohl dětem lépe se připravit pro přestup do ZŠ.

Aby se zajistil co nejhladší průběh přestupu na ZŠ, byla zorganizována informační setkání týkající se zájmů dětí a jejich chování v domácím prostředí. Diskutovalo se také o problémech.

Byla připravena informační brožura pro rodiče shrnující pedagogickou práci v MŠ a případné individuální řešení problémů jejich dětí. Rodiče byli informováni o projektu přechodu dětí z MŠ do ZŠ a byli vybídnuti k účasti na něm přímo v MŠ.

Výsledkem byla účast rodičů na několika průběžných setkáních a diskusních blocích. Zlepšily se vztahy s rodiči. Rodiče připravili Vánoční oslavu.

Vassiliki Riga, Koordinátora projektu v Řecku

 

 

· Řešení navržená v Severním Irsku

ü Vzájemné návštěvy MŠ a ZŠ, např. učitelky MŠ s dětmi a rodiče s dětmi navštíví ZŠ, učitelé ZŠ navštíví MŠ

ü Vytvoření kvalitních, zajímavých informačních brožur vyzdvihujících význam procesu přestupu dětí z MŠ do ZŠ nabízejících rodičům spolupráci

ü Systém starších kamarádů: vytvořit systém starších kamarádů tj. na začátku školního roku vytvořit dvojice nových a stávajících žáků ZŠ, kteří jim pomohou aklimatizovat se v novém prostředí

ü Návštěvy: učitelé ZŠ navštíví před začátkem školního roku své budoucí žáky u nich doma a představí se jim a jejich rodinám

ü Vytvoření týmů spolupracujících na hladkém průběhu přechodu dětí z MŠ do ZŠ složených z ředitelů škol, učitelů, třídních asistentů a rodičů, kteří budou spolupracovat na přípravě dětí pro vstup do ZŠ

ü Příprava zábavných aktivit a her učiteli ZŠ v prostorách MŠ např. vyprávění příběhů a pohádek, procházky a jiné kreativní aktivity

ü Učitelé ZŠ přizpůsobí uspořádání třídy tak, aby se podobalo třídě v mateřské škole

ü Představování dětí jejich novému učiteli ve fázích, po malých skupinkách

ü Vytvoření knihy fotografií, kde děti uvidí, co bude přechod do ZŠ obnášet

ü Informace/dny otevřených dveří/ týdny otevřených dveří pro rodiče a děti

ü Kniha rad pro nové žáky ZŠ a jejich rodiče

ü Kontinuita aktivit z MŠ do ZŠ

ü Vytvoření letního plánu návštěv školy, což umožní předškolním dětem poznat nové prostředí školy ještě před nástupem do školy zábavnou cestou

ü Praktické informace pro rodiče týkající se např. školních brašen, obědů, uniforem atd.

ü Předškolní děti dostanou možnost si vyzdobit svou třídu ještě před začátkem školního roku

ü Založení diskusní skupiny, kde si rodiče dětí mohou vyměňovat informace

 

 

 

 

· Změny v Severním Irsku

V Severním Irsku je proces usnadnění přechodu dětí z MŠ do ZŠ více či méně dokončen s různou úrovní spolupráce rodičů a je obecně považován za jednorázovou záležitost bez ohledu na fakt, že se jedná o zásadní období v životě dítěte.

Při aplikaci tohoto projektu v prostředí MŠ a ZŠ byl kladen důraz na lepší spolupráci rodičů a učitelů.

Byla diskutována rozličná témata týkající se významu kontinuity osnov MŠ a ZŠ, zdrojů, přístupu ke vstupu do ZŠ, samotného prostředí škol, spolupráce s rodiči a šíření informací o výzkumu v této oblasti.

Na základě výsledků projektu byly provedeny tyto změny:

· Užití dotazníků pro rodiče za účelem zjistit jejich názor

· Politika „otevřených dveří“

· Poskytnutí možnosti navštívit školu před zahájením docházky

· Poskytování informací ohledně osnov

· Fázovaný vstup dětí do ZŠ

Další změny se týkaly setkání zaměstnanců škol ještě před zahájením školního roku. Zaměstnanci také navštívili MŠ, aby se setkali se svými budoucími žáky.

Další diskuse se konala s účastníky školení a týkala se vytvoření týmů pro usnadnění přechodu dětí do ZŠ a spolupráce s rodiči. Byly vytvořeny týmy, diskutována role rodičů a vhodné strategie. Jedna ze skupin vytvořila tým, který se aktivně podílí na vytvoření plánu, jakým způsobem aktivovat rodiče při procesu přechodu dětí do ZŠ.

Jedním z výsledků projektu je změna postoje k přestupu dětí z MŠ do ZŠ i větší otevřenost k vzájemné spolupráci rodičů a školy za účelem usnadnění tohoto procesu.

Joanne Morgan, Koordinátora projektu – Severní Irsko, UK

 

· Řešení navržená v Polsku

ü Setkání, hry organizované učiteli MŠ i ZŠ během zimních prázdnin – předškoláci a stávající prvňáci budou pozváni na setkání

ü Starší sourozenci a kamarádi se podělí s předškoláky o své zkušenosti se školní docházkou a přechodem z MŠ do ZŠ

ü Učitelé ZŠ navštíví MŠ a vypráví dětem o škole

ü Učitelé ZŠ se v MŠ setkají s rodiči předškoláků ohledně požadavků na děti na ZŠ a zda jsou děti na školu dostatečně připraveny

ü ZŠ vytvoří pro rodiče předškoláků brožuru s potřebnými informacemi o přípravě dětí na přechod z MŠ do ZŠ

ü Organizace dne otevřených dveří ve spolupráci s MŠ (např. „krabice otázek“ které rodiče napsali a vhodili do krabice v MŠ. Tato krabice s otázkami je posléze poslána do školy a dotazy slouží jako základ pro vytvoření informační brožury).

ü Organizace setkání rodičů předškoláků a rodičů dětí, které již navštěvují ZŠ za účelem výměny zkušeností

ü Každý rodič vyplní již v MŠ dotazník týkající se jeho dítěte (co má dítě rádo, co ne, jak se cítí ve skupině, zda má sourozence, alergie atd.)

ü Portfolio dítěte je po zahájení školní docházky (se souhlasem rodičů) předáno do ZŠ

ü Provádění praktických cvičení v MŠ (např. příprava školní tašky)

ü Organizace setkání s dostatečným předstihem před zahájením školního roku z důvodu dostatečné ho množství času pro navázání vztahů s budoucími učiteli, seznámení se s prostory školy atd.

ü Organizace prvního týdne školy neformální cestou: např.: “třídy bez lavic” (děti sedí v kroužku, mají čas si hrát), “Přečti mi knihu“ (rodiče čtou dětem)

ü Vystavení rodinných fotografií ve třídě

ü Rodiče, učitelé a děti společně vyzdobí na začátku školního roku svou třídu

ü “Časová banka” pro rodiče za účelem vytvořit si vlastní mimoškolní program pro děti ( může být též vhodný pro účely výměny zkušeností a znalostí).

ü Rodiče se účastní neformálních třídních aktivit organizovaných učitelem

ü Žáci ZŠ pozvou nové žáky ke hře – hledání pokladu - starší žáci připraví mapu a pomohou s hledáním pokladu ukrytém ve školní budově

 

· Změny praxe v Polsku

Výsledkem školícího programu v Polsku bylo vytvoření různých aktivit a metod pomáhajících žákům při zahájení školní docházky. Byla navázána úzká spolupráce mezi MŠ a ZŠ.

Z důvodu nedostatku sportovních zařízení, která jsou k dispozici pro žáky škol, byl v obci Jednorożec zahájen nový herní projekt zaměřený na fyzickou aktivitu. Školící skupina Jednorożec sestávala z velké části z řad rodičů. Jejich přítomnost dokazuje jaký význam přikládají přestupu svých dětí z MŠ do ZŠ. Na základě jejich spolupráce se konala jednodenní návštěva školy pro děti z MŠ. Tato návštěva byla připravena ve spolupráci učitelů MŠ i ZŠ, rodičů a dětí. Všichni společně hledali poklad schovaný ve školní budově. Přídavným projektem se stala snaha rodičů o vytvoření prostoru šaten ve třídách.

Varšavská ZŠ č.80 v ulici Aspekt se zaměřila na komunikaci mezi rodiči, dětmi a školou. Škola se pokusila navázat kvalitní vztahy s okolními školkami. Učitelé MŠ nadšeně organizovali pravidelná setkání s učiteli a rodiči za účelem získání co nejpřesnějších informací a požadavků na děti pro zahájení školní docházky. Během projektu pracovali na efektivním způsobu komunikace, v které spatřovali základ pro užší spolupráci v budoucnu.

Varšavská ZŠ . 65 a její učitelé se aktivně podíleli na projektu. Vytvořili vlastní program a po dobu 4 měsíců ho úspěšně aplikovali v praxi. Budoucí prvňáčci navštěvovali sobotní kurzy zaměřené na přechod do ZŠ a to od března do konce školního roku. Kurzy byly připravovány a presentovány učiteli ZŠ. Děti tak dostaly příležitost zvykat si pomalu na požadavky na kladené na žáky ZŠ, učitele, budovu ZŠ a způsob práce v ZŠ.

Julia Płachecka, Koordinátorka projektu v Polsku

 

· Řešení navržená na Slovensku

ü 10 kroků jak se stát žákem 1. třídy ZŠ – seznam potřeb/očekávání školy pro rodiče

ü Společné aktivity MŠ a ZŠ – např. dílny, sportovní dny atd.

ü Využití zápisu do 1. třídy ZŠ k prezentaci pozitiv nástupu do ZŠ

ü Den otevřených dveří v ZŠ, prohlídka školy, dotazy a odpovědi

ü Přítomnost rodičů a jejich účast při výuce první týdny školy

ü Návštěva ZŠ předškoláky ještě před zápisem do ZŠ

ü Zveřejnění jmen učitelů prvních tříd ZŠ ještě před zápisem

ü Výzdoba třídy rodiči žáků

ü Neformální setkání během víkendových sportovních a kulturních aktivit

ü Neformální rozhovory mezi učiteli a dětmi na začátku týdne (např. pondělí ráno)

 

 

· Změny v praxi na Slovensku

Všichni účastníci projektu organizovaného Unií mateřských center - většinou učitelky MŠ - souhlasili, že komunikace na obou stranách je pro vstup do ZŠ jedním z nejdůležitějších aspektů. Snaha kontaktovat co nejvíce ZŠ a vyzvat je ke spolupráci na projektu nebyla ve všech případech korunována úspěchem. Nicméně se školami, které projevily zájem, byla navázána úzká spolupráce. Vzájemná dobrá komunikace mezi školou a rodinou je velmi důležitá. Učitelé by měli projevit před rodiči zájem o řešení jejich problémů, odpovídat na otázky a reagovat na nápady a požadavky rodičů. Rodiče by měly považovat učitele za rovnocenné partnery při výchově jejich dětí.

V průběhu projektu bylo navrženo mnoho metod pro zajištění spolupráce rodiny a školy jak například společná práce na projektech, organizace dne otevřených dveří, společné oslavy a akce pro děti MŠ a ZŠ.

Častým tématem diskuse byla výměna informací mezi učiteli samotnými. Rodiče i učitelé ZŠ by uvítali být informováni o dětech přicházejících nově do ZŠ. V současné době je, bohužel, předávání informací o dětech shledáváno neprofesionálním a hrozí riziko, že dítě získá negativní „nálepku“, která ho bude provázet po celou školní docházku. Řešením tohoto problému se ukázala možnost požádat samotné rodiče o vyplnění dotazníků o svých dětech.

Ukázala se potřeba komunikace mezi MŠ a ZŠ týkající se zkušeností dětí s přechodem z MŠ do ZŠ. Tyto informace mohou posloužit jako zpětná vazba pro další práci s dětmi a jejich přípravu pro úspěšný vstup do školy a dále poukazuje na úspěšnost metod, které jsou za tímto účelem využívány. Pro snazší získávání informací v této oblasti bylo zorganizováno několik setkání učitelů MŠ a ZŠ.

Spolupráce mezi MŠ a ZŠ by měla probíhat na několika úrovních. Komunikace rodičů a školy je nezbytná. Je třeba aby si rodiče uvědomili, že není nutné pomáhat dětem jen s domácími úkoly, ale i s budováním jejich sebedůvěry a schopností řešit problémy.

Viera Peciarova, Učitelka ZŠ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PART V

 

SPOLEČNÉ UČENÍ V RÁMCI PROJEKTU:

 

Jeden z nejzajímavějších aspektů tohoto projektu bylo objevení dalších běžných problémů týkajících se dětí všech věkových kategorií, vzdělávacího systému (např. věk pro zahájení povinné školní docházky, spolupráce s rodiči) nebo kultura daných zemí. Toto byla společná témata:

 

  • Koordinace spolupráce s rodiči, učiteli a dalšími odborníky

 

  • Významná role podpory stran ředitele školy

 

  • Významná role kontinuity podpory jednotlivců podílejících se na vytvoření optimálních podmínek pro úspěšný vstup dětí na ZŠ
  • Přestup dětí z MŠ do ZŠ je dlouhodobý proces – trvání tohoto procesu hraje významnou roli a mělo by bát zahrnuto v plánech školy.

 

  • Komunikace je základem pro spolupráci na přechodu z MŠ do ZŠ, který musí proběhnout ve vhodně stanovenou dobu pro děti i rodiče.

 

I přes společná témata a problémy spojené s přechodem dětí z MŠ do ZŠ byly zjevné jednotlivé lokální rozdíly. Každý školící program proběhl v určité oblasti a týkal se specifické skupiny dětí, které budou učeny učiteli, kteří se podíleli na tomto projektu.



[1] Více informací o průzkumu získáte na webových stránkách 17. mezinárodní konference EECERA:

http://www.easyprague.cz/eecera2007/download/files/abstract-book_web.pdf

[2] Bayley R., Featherstone S. (2003) Smooth Transitions - Ensuring continuity from the Foundation Stage, Featherstone Education LTD

Dyson A., Beresford E., Splawnyk E. (1995), The Manchester Transition Project: Implications for the Development of Parental Involvement in Primary Schools, Manchester Education Partnership, Research Report RW95

Entwisle, D. R. & Alexander, K. L. (1998) Facilitating the transition to first grade: The nature of transition and research on factors affecting it. The Elementary School Journal, 98 (4), 351-364.

Fabian, H. & Dunlop, A. W. (Ed) (2002) Transitions in the Early Years: Debating continuity and progression for young children in early education. London and New York: Routledge Falmer, 111-122.

Pianta, R. & Kraft-Sayre, M. (2003) Successful Kindergarten Transition. Your Guide to Connecting Children, Families, and Schools. Baltimore: Paul H. Brookes Publishing Co.

Ramey, S. L. & Ramey, C. T. (1998) The transition to school: opportunities and challenges for children, families, educators and communities. The Elementary School Journal, 98 (4), 293-295.

Yeboah, D. A. (2002) Enhancing Transition from Early Childhood Phase to Primary Education: evidence from the research literature, Early Years, vol. 22, no 1, 51-67.

 

 

 

 

 

Poznámky k tématu snadného přechodu dětí z mateřských škol do povinného vzdělávání

 

(případ České republiky)

 

 

 

Metoda

 

Zjištění o stavu, problémech a aktivitách v oblasti snadného přechodu dětí z mateřských škol do 1. třídy základní školy v České republice bylo prováděno formou konzultací členů výboru OMEP na svých působištích (pracovištích) s jednotlivými aktéry celého procesu: s učitelkami mateřských škol, učitelkami – elementaristkami z 1. tříd základní školy a s rodiči.

 

Bylo vedeno následujícími otázkami:

 

  1. Jaké jsou problémy spojené s přechodem dítěte (dětí) z mateřských škol do základních škol?

(co považujete za důležité: liší se situace ve městech a na venkově?, koho nejčastěji se týkají žádosti o odklady školní docházky?, jak velký podíl např. z příslušného ročníku tvoří? je tam rozdíl z hlediska rodinného zázemí?, je to vůbec problém?,…)

 

  1. Co se u nás pro snadný přechod dětí z MŠ do ZŠ dělá?

(co považujete za důležité: je to ošetřeno v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání?, jak?, existuje v tomto ohledu spolupráce mezi MŠ a ZŠ?, jaká?, existují nějaké projekty na toto téma?, jak se v této věci pracuje s rodiči?, jak s jinými subjekty, např. Pedagogicko-psychologickými poradnami?, …)

 

  1. Co z toho vyplývá?

(co považujete za důležité: co by se mohlo nebo mělo dělat?, v individuální rovině?, na úrovni tříd MŠ a ZŠ?, v systému?,…)

 

 

Výsledky

 

Jaké jsou problémy spojené s přechodem dětí z MŠ do ZŠ?

 

Problémy mohou vyplývat:

  • ze změny prostředí → děti jdou do nového
  • ze změny režimu dne → pevnější řád v ZŠ
  • ze změny pedagogického stylu učitelky v 1. třídě ZŠ
  • ze změny, která pro dítě přináší nové povinnosti, klade nové nároky, vede k požadavkům na větší samostatnost dítěte → např. na vesnici chodí dítě do ZŠ samo nebo i dojíždí do vedlejší vesnice – do MŠ naopak samo nesmělo chodit, tj. ke změně někdy dochází ze dne na den

 

 

  • z nezralosti dítěte nebo jeho nepřipravenosti pro školní docházku, což může mít různé příčiny: nepodnětné rodinné prostředí, osobní dispozice dítěte, dítě nechodilo do MŠ, aj. → řeší se odkladem školní docházky
  • z možné obavy rodičů z nezvládnutí nových úkolů, z alibismu rodičů, kdy chtějí dítěti prodloužit dětství → řeší se též odkladem

 

Čím se to projevuje:

  • Celkově se ukazuje, že pravděpodobně největším současným problémem jsou odklady školní docházky. Jednak početně rostou, jednak v mnoha případech podstatu problému neřeší. Častěji se týkají dětí ze sociálně slabých a málo podnětných rodin, dětí s LMD nebo u dětí s přehnaně citlivou výchovou. Tato záležitost převažuje u chlapců. Často si tím také rodiče cíleně oddalují očekávané těžkosti a povinnosti, které jsou pro ně spojeny se vstupem do školy.

 

  • Nejčastější příčiny odkladů školní docházky: vedle rozumové, osobnostní a sociální nezralosti se učitelky setkávají s problémy v oblasti špatné výslovnosti, hyperaktivitou dítěte, která bývá často spojená s poruchami pozornosti, dále se jedná např. o častou nemocnost dítěte, ale i řešení aktuální otázky v rodině např. narození sourozence, stěhování.

 

  • „Co je to příprava na školu?“: existují různé požadavky základních škol na děti z MŠ, přičemž některé vyžadují znalost písmen a počítání.

 

  • Pro děti, které nechodily před vstupem do školy do MŠ, je problém sžití s kolektivem a dobré mezilidské vztahy, které se v heterogenních MŠ pěstují.

 

  • Dále pak to, že v MŠ se uplatňuje individuální přístup, volnost v režimu a přizpůsobování potřebám dítěte, zatímco v ZŠ často stále ještě přetrvávají zastaralé metody vyučování (frontální práce) a stereotypy. Třídy začínají být opět přeplněné a na individuální práci s dětmi je méně času.

 

  • Socializační problémy v širokém slova smyslu, zde se objevují zejména potíže s přizpůsobení se novému upořádání dne, v případě, že dítě začne navštěvovat školu, s níž MŠ nespolupracuje a dítě zde nemá své kamarády, objevují se též výraznější adaptační potíže zejména v oblasti navazování kontaktů s vrstevníky

 

  • Celková nezralost dítěte, potíže zejména v koncentraci.

 

 

Co se u nás pro snadný přechod dělá?

 

  • Legislativní rámec je dán ve školském zákoně – jedním z cílů předškolního vzdělávání je vytvářet základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, školský zákon dává rodičům, resp. zákonným zástupcům dítěte jak práva, tak povinnosti, 5 – 6leté děti jsou přednostně přijímány k předškolnímu vzdělávání.

 

  • Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání toto podchycuje obecně v kapitole „Úkoly předškolního vzdělávání“, konkrétně pak ve „Spoluúčasti rodičů“, což je jedna z podmínek vzdělávání, dále v kapitole „Povinnosti předškolního pedagoga“ a současně se problematika otevřenosti školy promítá do vzdělávacího obsahu.

 

  • Probíhá spolupráce MŠ a rodičů. Ta v nějaké míře existuje na všech MŠ. Kvalita se ovšem liší. Někde se využívají více klasické formy (tř. schůzky, besídky), které charakterizuje pasivita rodičů, respektive nevyžaduje se od nich aktivita. Na druhé straně existují nové projekty spolupráce založené na aktivní spoluúčasti rodičů (např. tvůrčí odpoledne v MŠ, tvůrčí činnosti rodičů a dětí na určité téma – např. výroba rodinné vlajky, výroba draků …, to vše spojené s následnou prezentací…).

 

  • Existují dílčí projekty (dlouhodobější), které si tvoří sama ZŠ nebo ve spolupráci s MŠ, kdy si učitelka bere „předškoláky“ do ZŠ a připravuje pro ně různé programy. Má to velmi dobrý ohlas u všech zúčastněných, včetně rodičů. Je pravda, že toto se děje v menším měřítku, bez rodičů i bez učitelek MŠ. S touto formou se setkáváme omezeně.

 

  • Existují další formy spolupráce MŠ a ZŠ – návštěvy předškoláků v ZŠ, společně jezdí na plavecké kurzy, výlety, kulturní akce, učitelky z MŠ se účastní zápisu do ZŠ, z nichž některé mají zábavnou a aktivní formu. Kvalita této spolupráce může být různá podle toho zda, je to jen formální aktivita, nebo v centru pozornosti jsou skutečně děti.

 

  • Pořádá se osvětová činnost – odborné přednášky pro rodiče, i když tento způsob se využívá v menším měřítku, na třídní schůzku se do MŠ pozve učitelka z 1. třídy, což je obvyklejší, případně učitelky MŠ nabízejí rodičům odbornou literaturu.

 

  • Některé MŠ organizují pro šestileté děti „kroužky přípravy na školu“, kde pracují s metodickými listy, systematicky se připravují a navštěvují ZŠ. Někde ve druhém pololetí zkoušejí s dětmi některé formy školní práce (pracovní sešit, samostatné řešení zadaného úkolu apod.).

 

  • Existuje spolupráce s Pedagogicko-psychologickou poradnou (se souhlasem rodičů doporučují učitelky odborné vyšetření na posouzení školní zralosti, ale jen pro děti s obtížemi, či kde si nejsou jisty bezproblémovým vstupem do školy), pro rodiče se pořádají přednášky s dětským psychologem.

 

  • Existuje velké množství publikací (hlavně praktických, typu „Těšíme se do školy“) zaměřených na přípravu dětí do školy, které mohou individuálně využívat rodiče. Mateřské školy jim ji doporučují a samy s ní pracují. Dále doporučují rodičům, co a jak mohou s dětmi procvičovat doma (grafomotorika, jemná motorika, čtení pohádek – komunikativní dovednosti apod., popř. rodiče dostávají metodické listy). Na svých webových stránkách některé MŠ přinášejí rodičům odborné články s tématikou předškolního vzdělávání.

 

 

Co z toho vyplývá?

 

  • Spolupráce mezi rodiči a školou existuje, ale nedá se říci, že funguje na základě partnerství tak, jak to definuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Je to signál, že problém není ve formách spolupráce, ale v pochopení její podstaty.

 

  • Dosavadní spolupráce má znaky extenzívní a formální spolupráce, to znamená, že je zaměřena např. seznámení s prostředím ZŠ nebo s materiálními požadavky na rodiče v souvislosti se vstupem jejich dítěte do 1. třídy. Nejedná se o intenzivní obsahovou spolupráci.

 

  • Je třeba zapojovat rodiče do různých programů a projektů školy, spolupracovat s rodiči při naplňování cílů RVP PV, rodiče nepoučovat, ale radit se s nimi a hledat společná východiska, rodiče vnímat jako partnery školy,

 

  • Do spolupráce MŠ s rodiči je třeba zapojit aktivněji ZŠ, tj. učitelky prvních tříd, aby se vzájemně mohli seznámit se Školním vzdělávacím programem na ZŠ, s povinným obsahem, rozsahem, podmínkami apod.

 

  • Potřebná by byla větší aktivita ze strany elementaristek – učitelek 1. tříd, protože jejich zkušenosti by mohly pomoci učitelkám v MŠ zaměřit se na problémy, které vznikají při nástupu do ZŠ.

 

  • Při některých ZŠ existují přípravné třídy, o jejich spolupráci s MŠ a rodiči nemáme mnoho informací.

 

  • V posledních letech se objevuje tendence spojovat pod jeden právní a správní celek MŠ a ZŠ. Vlastní akt administrativního spojení ale příliš kvalitu spolupráce nezlepšil. Spíše naopak. Česká školní inspekce ve své výroční zprávě před 2 ‑3 lety, kdy toto spojování bylo velmi aktuální, konstatovala zhoršení výsledků práce u většiny těchto mateřských škol.

 

  • Stanovisko mateřské školy ke vstupu dítěte do školy je opomíjeno a přitom by mělo být prioritní. Součástí zápisu do ZŠ by mělo být doporučení MŠ. Řada ředitelů ZŠ totiž neřeší příliš zodpovědně problematická přijetí dětí do 1. ročníků, neboť každé zapsané dítě je jeden finanční normativ (co na tom, že dítě patlá, šišlá, není sociálně vyzrálé atd.). V tomto ohledu by měla být také lepší spolupráce s Pedagogicko-psychologickou poradnou.

 

  • Potřebná by byla intenzivnější spolupráce učitelek MŠ a ZŠ, aby obě strany poznaly náročnost své práce a nepodceňovaly ji (hlavně vůči MŠ existuje tendence jejich práci podceňovat).

 

  • Celý problém se úspěšně zmenšuje dobrou spoluprací s rodiči, když stejné návyky a nároky jako má MŠ má také rodina – nebo obráceně?

 

  • Rodinné zázemí v době přechodu dítěte do ZŠ (a to nejenom u dětí s odkladem školní docházky) má své prioritní místo, a to za všech okolností. Na tom by měla být postavena spolupráce s rodiči.

 

  • Důležité je také další vzdělávání učitelek, které by mělo připravovat učitelky na to, aby byly schopné nabídnout rodičům kvalitní poradenský servis (přitom nesuplovat příslušné odborníky).

 

  • Rozdíly mezi městem a venkovem nevidíme jako zásadní. Rozdíl je jen v tom, že rodiče v malých sídlech obvykle nemají reálnou možnost vybrat pro svoje dítě ZŠ, ale musí akceptovat tu jednu místní. Zase tam bývá užší spolupráce mezi MŠ a ZŠ.

 

 

 

 

 

Zpráva z výzkumu na téma přechodu dětí z předškolního vzdělávání do 1. třídy základní školy

 

Česká republika

 

 

 

Metodologie

 

Základní výzkumné otázky:

  1. Jak přechod dítěte (dětí) z mateřských škol do základních škol prožívají a hodnotí jednotliví účastníci?
  2. Co jednotliví účastníci pro snadný přechod dětí z MŠ do ZŠ dělají, respektive mohli by dělat?

 

Respondenti:

  • učitelky mateřských škol
  • ředitelky mateřských škol
  • učitelky 1. tříd základních škol
  • ředitelé základních škol
  • inspektoři mateřských školy
  • inspektoři základních škol
  • zástupci zřizovatelů – starostové venkovských obcí
  • zástupce zřizovatele – místostarosta městského obvodu v Praze
  • zástupce Ministerstva školství
  • psycholog z Pedagogicko-psychologické poradny
  • rodiče dětí v mateřské škole
  • rodiče dětí v 1. třídě ZŠ
  • děti v mateřské škole a v 1. třídě základní školy

 

Dotazníkové otázky pro dospělé:

1. Jaká je Vaše zkušenost s přechodem dětí z mateřské školy do první třídy základní školy?

2. Jakým způsobem se Vás dotýká či jakým způsobem se angažujete při přechodu dětí z mateřské školy do základní?

3. Co můžete udělat pro úspěšný přechod dětí z mateřské školy do základní školy?

4. A. Jak se Vaše dítě cítilo nebo co prožívalo první den v základní škole?

B. Můžete nám z vlastních či zprostředkovaných zkušeností popsat cítění nebo prožívání dětí při prvním dnu docházky do základní školy?

 

Otázky pro předškolní děti:

1. Jak se těšíš nebo co cítíš při pomyšlení na školu?

2. Vzpomínáš (pamatuješ si) někdy na svůj první den ve školce?

3. Na co se těšíš do školy? Co myslíš, že se Ti bude ve škole líbit?

 

Otázky pro děti – školáky:

1. Vzpomínáš si, co se Ti líbilo, když jsi přišel poprvé do školy? Vzpomínáš si, co bylo nejhezčí pro tvého bratra, sestru nebo kamaráda?

2. Vzpomínáš někdy na svůj první den ve škole? Co jsi dělal, jak jsi se cítil?

3. Co jsi (bys) potřeboval, aby ses mohl cítit první týdny ve škole dobře? Co mohlo být uděláno, aby byla nová situace pro tebe jednodušší?

4. Co by mohlo být uděláno více a lépe pro děti, aby se cítily dobře při začátku docházky do školy?

 

 

Výsledky

 

Očima dospělých

 

Učitelky mateřských škol a učitelky základních škol

 

Jakou mají zkušenost s přechodem dětí z mateřské školy do 1. třídy základní školy učitelky v mateřské škole a učitelky na základní škole?

 

 

Učitelky v mateřské škole

 

Učitelky na základní škole

 

Pozitivní zkušenost

Negativní zkušenost

Pozitivní zkušenost

Negativní zkušenost

kvalitní spolupráce mezi MŠ a ZŠ

kritika ze strany ZŠ, že děti nejsou do školy dobře připraveny

 

děti jsou neklidné, mají špatné držení tužky

umístění MŠ a ZŠ v jedné budově – pro děti známé prostředí

 

 

 

 

požadavky ZŠ neodpovídají záměrům a programu MŠ

 

 

 

problémy dětí ze znevýhodněného rodinného prostředí

dobrá s dětmi přicházejícími z MŠ

někdy přetrvávají adaptační obtíže

mají potřebné informace o ZŠ, takže mohou rodičům poradit s výběrem

někteří učitelé ZŠ opovrhují prací MŠ:

„vy si jen hrajete“

 

 

celkově převládá velmi dobrá zkušenost

 

přechod je nenásilný a nestresující

 

 

Jakým způsobem se učitelek dotýká či jakým způsobem se angažují při přechodu dětí z mateřské školy do základní?

 

Učitelky v mateřské škole

Učitelky v základní škole

předškolní děti před zápisem navštěvují ZŠ

předškolní děti přicházejí do školy

jsou přítomny ve vyučování 1. třídy

 

seznamují se s prostorami ZŠ

seznamují se s prostředím

pořádají se společné sportovní a kulturní akce

 

školní děti chodí za dětmi do MŠ

 

získávání základních dovedností pro školu

 

vzdělávání učitelek MŠ o školní zralosti

 

 

Co mohou udělat pro úspěšný přechod dětí z mateřské školy do základní školy?

 

Učitelky v mateřské škole

Učitelky v základní škole

hrát si s dětmi na školu

být dobrým příkladem

dávat dětem domácí úkoly

naslouchat jejich (dětí) problémům a přáním

povídat si s dětmi o škole pozitivně

řešit každý konflikt okamžitě

spolupracovat s rodinou

komunikovat hodně s rodiči

seznámit děti blížeji s prostředím školy

navodit s dětmi příjemnou atmosféru a důvěru

pozitivní prožitky dětí ve vztahu ke škole

trpělivě dětem vysvětlovat

setkávat se s dětmi ze školy – bývalými spolužáky

děti motivovat a vzbudit v nich zájem

zlepšit komunikaci s Ped.psych.poradnou

 

 

Shrnutí:

Celkově jsou zkušenosti na obou stranách spíše pozitivní, což znamená, že nějaké zásadní problémy nejsou spatřovány ani na jedné ze zúčastněných stran. Je zřejmé, že učitelky mateřských škol jsou v celém tématu zaangažovány podstatně více než učitelky 1. tříd. Podstatné také je, že jsou to právě učitelky MŠ, které konkrétněji přemýšlejí o tom, jak by mohly ještě více přispět. Učitelky ZŠ se v tomto případě uchylují spíše k obecným až formálním frázím, které s konkrétní realitou nemají mnoho společného. Je třeba ale uznat, že jednou ze základních misí mateřské školy je připravit dítě na vstup do školy. Misí školy není ohlížet se za minulostí dítěte, ale pomoci mu zvládnout povinnou školní docházku. Alespoň tak jsou nastaveny podmínky ve vzdělávacím systému. Nakonec ani pedagogická a psychologická teorie v této věci nemá zcela jasno: mají děti přicházet do školy jako „tabula rasa“ nebo s již stanovenou „nálepkou“ potenciálně problematického dítěte?

 

Ředitelky mateřských škol a ředitelé a ředitelky základních škol

 

Jakou mají zkušenost s přechodem dětí z mateřské školy do 1. třídy základní školy ředitelky mateřské školy a ředitelé a ředitelky základní školy?

 

 

Ředitelky mateřské školy

 

Ředitelé základní školy

 

Pozitivní zkušenost

Negativní zkušenost

Pozitivní zkušenost

Negativní zkušenost

výhoda venkova – dobře znají rodiče dětí

nepříliš dobrá spolupráce s Ped. psych. poradnou

nemám žádné zvláštní poznatky (?)

nemám žádné zvláštní poznatky (?)

 

rozhodnutí o vstupu dítěte do školy zůstává na rodičích

 

rodiče si myslí, že jejich dítě je úžasné a až ve škole se zjistí, že to tak není

 

malý zájem se strany školy, iniciativa musí být na učitelce

 

 

 

školy mají na děti přehnané požadavky (kázeň, samostatnost, vědomostí a dovednosti

 

v MŠ jsou děti hodnoceny jen pozitivně, teprve ve škole začínají problémy

 

rodiče mají ze školy strach, žádají o odklady

dobrá spolupráce s rodiči, vzájemná důvěra, jednotný postup

 

 

 

děti přicházející z MŠ jsou v podstatě bez problémů

 

 

Jakým způsobem se ředitelů a ředitelek dotýká či jakým způsobem se angažují při přechodu dětí z mateřské školy do základní?

 

Ředitelky v mateřské škole

Ředitelé a ředitelky v základní škole

rozšiřujeme spolupráci se ZŠ

spolupracujeme s MŠ

motivujeme děti pro roli školáka

připravujeme zápis do 1. tříd

organizuje schůzku učitelek MŠ a ZŠ v červnu, kde hovoří o dětech, které půjdou do školy

s učitelkou MŠ hovoříme o konkrétních dětech – problémových, nadaných, s odkladem docházky

maximálně spolupracujeme s odborníky

 

řešíme konkrétní případy odkladů školní docházky

konzultuji s učitelkou schopnosti a dovednosti dětí

 

zveme děti z MŠ do školy a na naše akce

 

osvěta: půjčujeme odbornou literaturu rodičům,

organizujeme pro ně odborné přednášky

 

rodiče seznamujeme s tím, co děti ve škole čeká a dáváme jim „desatero“, co by děti měly umět

 

trpělivost a neustálé opakování pravidel dětem

 

Co mohou udělat pro úspěšný přechod dětí z mateřské školy do základní školy?

 

Ředitelky mateřské školy

Ředitelé a ředitelky základní školy

více působit na rodiče, bojovat proti jejich nezájmu

jsme v podbízivé roli vůči rodičům, aby k nám dali své dítě

více spolupracovat se ZŠ hlavně při odkladech

 

dobře připravit děti – každé dítě přivést k jeho maximálnímu rozvoji

dětí máme tak málo, že jsme vděčni za každého prvňáčka a budeme o něj pečovat, aby byl spokojen

přesvědčovat učitele ZŠ o nových metodách plynoucích z nového Rámcového vzdělávacího programu

 

využívat poradenský servis

 

testování dětí před vstupem do školy

 

 

rodičům zorganizovat odbornou přednášku

 

umožnit více návštěv školy předškolním dětem

 

naslouchat, být trpělivý, mít láskyplný přístup, být kdykoli k dispozici, věnovat dětem dost času

 

celkem se snad už nic víc dělat nedá

 

Shrnutí: Ředitelky a ředitelé obou institucí poukazují v poněkud sofistikovanější podobě v podstatě na totéž, co učitelky. Za zaznamenání stojí, že ředitelky MŠ nemají v této věci, nebo o nich alespoň nemluví, mnoho pozitivních zkušeností. Ředitelé základních škol zase nemají v podstatě žádnou zkušenost. Je to nejspíš tím, o čem byla řeč už v předcházejícím oddíle, tedy rozdílnými úkoly obou institucí. Pro jedny to je priorita a pro druhé jen to jedno z dlouhé řady jiných zadání.

 

Inspektoři mateřských škol a inspektoři základních škol

 

Jakou mají zkušenost s přechodem dětí z mateřské školy do 1. třídy základní školy inspektoři mateřských škol a inspektoři pro základní školy?

 

 

Inspektoři pro mateřské školy

 

Inspektoři pro základní školy

 

Pozitivní zkušenost

Negativní zkušenost

Pozitivní zkušenost

Negativní zkušenost

neznám žádný závažnější problém

učitelé ZŠ nejsou ochotni akceptovat děti z různých sociálně a kulturně odlišných rodin

 

 

spojení MŠ a ZŠ v jeden právní subjekt, díky tomu přímá zkušenost a lepší spolupráce

když toto spojení není, v podstatě spolu nekomunikují

spojení MŠ a ZŠ vede k lepšímu vzájemnému poznání, spolupráci a k větší toleranci

 

netradičně pojaté zápisy do školy

 

netradičně pojaté zápisy, např. formou pohádkového objevování školy

 

školy, kde učitelé pochopili smysl Rámcového programu pro MŠ a spolupracují na něm s učitelkami MŠ

 

 

učitelé si často stěžují na nepřipravenost dětí, málo a zjišťují a zohledňují jejich individuální zvláštnosti

zlepšuje se rozvoj dětí: samostatnost, tvořivost, vlastní rozhodování

 

MŠ mají často pestřejší programy hlavně v estetických oblastech

ulpívání na starých modelech a stereotypech (počítat do 10, poznat písmena,…)

partnerství a pomoc rodičům

 

rodiče děti na školu připravují psychicky většinou dobře

 

spolupráce MŠ a ZŠ

 

 

spolupráce je jen velmi málo, často je formální

konkrétní akce, např. Dny otevřených dveří

 

 

 

 

 

 

děti špatně vyslovují a drží psací náčiní

 

 

 

málo se propojuje práce s Rámcovými programy pro MŠ a pro ZŠ

 

Jakým způsobem se inspektorů dotýká či jakým způsobem se angažují při přechodu dětí z mateřské školy do základní?

 

Inspektoři pro mateřské školy

Inspektoři pro základní školy

jako inspektor mohu přispět jen zprostředkovaně

nepodílím se téměř vůbec, mám zadávané jiné úkoly, nyní např. sledování výuky jazyků

při problémech hledáme řešení, většinou ve spolupráci se ZŠ, odborníky a rodiči

k tématu se mohu jen opatrně vyjádřit, jinak se nepodílím nijak

mohu jen mapovat, nemám jak do věci zasahovat

podílela jsem se na celostátní inspekční akci zaměřené na adaptační obtíže dětí (2001/2002)

sledujeme, aby všechny děti rok před vstupem do školy chodily do MŠ

 

nejvyšší pedagogickou zásadou je lidská laskavost

snažím se usměrňovat neúměrné nároky školy, na které si stěžují rodiče

sleduji, co dělá MŠ, aby na konci mohla odpovědně říct, co vše udělala pro přípravu dětí

 

chci od MŠ vědět, co považují za důležité a jak na tom pracují

 

chci, aby učitelky MŠ a ZŠ navzájem znaly své Rámcové vzdělávací programy

snažím se vysvětlovat změny v programu pro MŠ a co z toho plyne pro 1. třídu

doporučuji vzájemné hospitace v MŠ a v ZŠ

 

 

Co mohou udělat pro úspěšný přechod dětí z mateřské školy do základní školy?

 

Inspektoři pro mateřské školy

Inspektoři pro základní školy

doporučovat spolupráci se ZŠ

 

zavedla bych inspekci v 1. třídách pro inspektorky MŠ, aby mohly učitelkám více vysvětlit

 

přesvědčuji, aby chápaly děti s problémy a pomáhaly je zařazovat

spolupracuji s Ped.psych.poradnou, upozorňují mě na chyby, které se dějí v MŠ

zařadit téma do plánu hlavních úkolů inspekce

 

zjišťovat situaci v časovém odstupu od vstupu do školy a poskytovat MŠ zpětnou vazbu

 

důležité je burcovat školy ze zažitých stereotypů a vést je k neformální spolupráci s MŠ

osvěta, vysvětlovat na školách

mohu tyto myšlenky „vnucovat“ kolegům – inspektorům pro ZŠ

 

 

moc toho udělat nemohu, záleží jen na škole

 

oficiálně nemohu dělat nic, pokud nechci překračovat kompetence Školní inspekce

 

Shrnutí:

Za zaznamenání stojí jeden bonmot, který použila inspektorka pro MŠ na adresu učitelů na základních školách, kteří podle jejího názoru nejsou ochotni respektovat fakt zvyšující se různorodosti rodinných modelů a většího počtu dětí, které se ocitají tak zvaně „na okraji“, protože prostě z takových sociálně a kulturně odlišných rodin pocházejí: „Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby.“

Obě strany se shodují např. na přínosu netradičně pojatých zápisů do 1. třídy. Je to ale zmíněno v souvislosti s jinou – neblahou okolností , a tou je „boj o každého žáka“, takže zvláště ve městech jsou na základních školách ochotni vymyslet ledacos, aby rodiče a děti přilákali. Jak známo, na venkovských školách rodičům zase mnohdy dávají tzv. „rodičovský příspěvek“, pokud rodiče svoje dítě přihlásí do místní školy a neodváží ho do blízkého města. Zdá se, že „tržní prostředí ve školství“ dokáže ovlivnit mnohé.

Jedna z inspektorek pro MŠ školy říká, že nepochybuje, že problémů spojených s přechodem dítěte do školy je mnoho. Že by také mnoho mohla udělat, když by mohla sledovat práci v mateřské škole, v základní škole a vše porovnávat. To by ale muselo být stanoveno jaké téma pro inspekci. Zatím tomu tak není.

V zásadě se toto vyjádření shoduje také s inspektory pro ZŠ: ani oni nemohou dělat nic než mapovat situaci, protože jinak by přestupovali pravomoci inspekce.

 

Zástupci zřizovatelů – starostové a místostarostové obcí a městských částí

 

Jakou mají zkušenost s přechodem dětí z mateřské školy do 1. třídy základní školy místostarostové z města (Prahy) a starostové venkovských obcí?

 

 

Místostarostové městských částí

 

Starostové venkovských obcí

 

Pozitivní zkušenost

Negativní zkušenost

Pozitivní zkušenost

Negativní zkušenost

osobní – velmi jsem se těšil

 

vše je bez problémů, školy jsou pod jedním vedením

 

 

Jakým způsobem se jich dotýká či jakým způsobem se angažují při přechodu dětí z mateřské školy do základní?

 

Místostarostové městských částí

Starostové venkovských obcí

neangažují se, je to záležitost škol

tato věc se nás nijak netýká

 

problémy řeším, jinak se neangažuji

 

chodím do školy běžně, zajímám se o ni v celku

 

Co mohou udělat pro úspěšný přechod dětí z mateřské školy do základní školy?

 

Místostarostové městských částí

Starostové venkovských obcí

diskutovat s řediteli MŠ a ZŠ na téma spolupráce v této oblasti

ovlivnit výběr zástupců do školské rady

 

ovlivnit příděl financí, jinak nic

 

 

Shrnutí:

Zdá se, že výrok „když si nikdo nestěžuje, domnívám se, že všechno klape“, dobře vystihuje převládající postoj zřizovatelů škol. Tyto pedagogické věci jsou záležitostí škol, zřizovatelé mají na starosti především ekonomický provoz školy.

Jedna místostarosta ovšem uvedla celou řadu aktivit, které v minulosti iniciovala:

  • zorganizování společných porad ředitelů MŠ a ZŠ před zápisem do 1. tříd.
  • zveřejnění informací do místních novin o základních školách – typu škol,dnech otevřených dveří, termínu zápisu apod.
  • podporovala společné aktivity pro děti základních a mateřských škol – společné slavnosti v rámci obce, společné návštěvy mikulášských oslav, dne dětí apod.

To nejpodstatnější, co zaznívá jak z vyjádření ředitelů, tak zřizovatelů, je snaha získat žáky. Starosty zajímá škola v okamžiku, kdy by se k zápisům nedostavilo dost dětí a škola by měla problémy s volnou kapacitou. Soutěž o žáky se potom mohou projevovat nejrůznějšími způsoby.

 

 

Psycholog Pedagogicko- psychologické poradny

 

Jaká je jeho zkušenost s přechodem dětí z mateřské školy do první třídy základní školy?

Pokud dítě navštěvuje MŠ a je dostatečně zralé, obvykle nemá potíže s přechodem do ZŠ.

 

Jakým způsobem se ho dotýká či jakým způsobem se angažuje při přechodu dětí z MŠ do ZŠ?

  • Poradna provádí vyšetření školní zralosti dětí (podle školského zákona)
  • Chráníme zájmy dětí, tudíž jsme neutrální a vyjadřujeme odborný názor, který nemusí korespondovat s názorem rodičů ani MŠ. Tím vnášíme do pohledu na zralost dítěte nový pohled.
  • Před nástupem do školy nabízíme dětem kurz na rozvoj grafomotoriky (6 setkání spolu s rodiči), kurz pro děti ze sociálně znevýhodněných skupin (6 setkání s rodiči).
  • Obráceně školám se vyjadřujeme k dodatečným odkladům školní docházky a tedy návratu dětí do MŠ – opět jsme schopni poskytnout nezávislé a neutrální stanovisko. Já sloužím jako arbitr v případě nesouhlasu rodičů s výsledky vyšetření, dělám nová i běžná vyšetření, komunikuji se školami.
  • ZŠ i MŠ bohužel bojují o děti a podle toho manipulují rodiče a někdy i nás, jsem supervizor pro svoje odborné pracovníky.

 

Co může udělat pro úspěšný přechod dětí z MŠ do ZŠ?

  • Dělá osvětu na MŠ – besedy s rodiči o školní zralosti, píše články do školních časopisů.
  • Pomáhá učitelům ZŠ, kteří zejména ve velkých městech jsou zvyklí pracovat převážně s dětmi 7letými (staršími díky odkladu) a stejné dovednosti očekávají od dětí 6tiletých.
  • Jezdí do ZŠ, kde přechod dětí dělal potíže.

 

Shrnutí:

Postoj odborníka z PPP je zcela profesionální: co je v náplni mé práce, to dělám. Navíc se snad angažuje jen v oblasti popularizace tématu na školách a mezi rodiči (články do školních časopisů).

 

 

Rodiče dětí z mateřské a základní školy

 

Jaká je jejich zkušenost s přechodem dětí z mateřské školy do první třídy základní školy?

  • Děti se těší, protože v MŠ se připravují na tuto změnu a doma si také o škole povídají.
  • Snaží se zamezit řečem typu: „tak už ti skončí čas pohody …, počkej ve škole!!“
  • Motivace ze strany rodičů

 

Jakým způsobem se jich dotýká či jakým způsobem se angažují při přechodu dětí z MŠ do ZŠ?

  • Samozřejmě chtějí dát děti do té školy, která má dobrý ohlas v okolí, vědí, že ne všude jsou učitelky k jejich spokojenosti, dalším aspektem je, že chtějí, aby dítě mělo ve třídě kamarády z MŠ.
  • Chtějí, aby dítě znalo prostředí, cestu do školy, aby se umělo obsloužit.
  • Před vstupem se syn pravidelně účastnil „výuky“ pro předškoláky, kterou organizovala příslušná ZŠ, kam nyní chodí, děti se zde hravou formou připravovaly na 1. třídu.
  • Chodí na procházky kolem školy, do které půjdou po prázdninách

 

Co mohou udělat pro úspěšný přechod dětí z MŠ do ZŠ?

  • Nezastrašovat děti školou „ počkej až půjdeš do školy, tam ti paní učitelka ukáže…“, ale povídat si o škole, co je tam čeká hezkého, že se budou učit číst a psát, aby si mohli přečíst zajímavé a hezké knihy či napsat mamince z výletu pozdrav.
  • Být oporou, snažit se vytvořit dobré a bezpečné prostředí.
  • Soustavně se věnovat dítěti při jeho přípravě do školy, aktivně se zajímat o dění ve škole.
  • Absolvovat Den otevřených dveří a zjišťovat si informace přes internet a od rodičů dětí, které již školu navštěvují.
  • Navštěvovat s dítětem přípravku pro prvňáčky.
  • Bylo by dobré, znát paní učitelku, která bude mít dítě v první třídě již od zápisu.

 

Shrnutí:

Rodiče mají většinou s přechodem dětí do základní školy dobrou zkušenost. Převažuje očekávání něčeho nového bez velkých obav. Velice ovšem záleží na typu školy, kterou zvolili, protože ne každému dítěti vyhovuje každá škola. V tomto směru mají velkou výhodu děti z větších měst, kde rodiče mohou vybrat školu podle dítěte.

Je zřejmé, že rodiče se snaží předem získat o škole informace různými cestami: sledují internetové stránky školy, ptají se přátel, starších dětí, které už do školy chodí apod. Shodují se na tom, že nejdůležitější je osobnost učitelky v 1. třídě, proto by ji rádi znali předem. Registrují různé aktivity, které škola nabízí a mají se jich zájem účastnit, ale hlavně, jsou si vědomi, že školou nemají děti strašit. Nejspíš ti to dobře pamatují ze svých dětských let.

 

 

 

Očima dětí

 

Jak se předškolní děti těší nebo co pociťují při pomyšlení na školu?

Děti se ve valné většině případů na školu těší. Těší se na učení, na hraní o přestávkách, na paní učitelku, na kamarády. Jen výjimečně litují, že už nebudou moci chodit do mateřské školy, kde si mohou hrát. Místo toho je čeká škola, kde se budou muset učit. S obavami nebo strachu ze školy jsme se ve výpovědích dětí setkali jen opravdu výjimečně. Jednalo se o několik dětí, které mají odklad školní docházky pro celkovou nezralost a těžko navazují kontakty s lidmi. Pro ilustraci příklady těchto dětí uvádíme:

Chlapec Matěj s odkladem školní docházky se velice zhoršil po rozchodu rodičů. Při návštěvě základní školy společně s mateřskou školou děti seděly nejprve v zadní části třídy a pozorovaly práci dětí z 1. třídy. Na konci hodiny šly děti navštívit kamarády ze školky do lavic a podívat se na sešity a knihy. Matěj se nechtěl jít podívat ani za ruku s učitelkou a vzpíral se.Samozřejmě jsme jej nenutili.

Dívka Lucka s odkladem školní docházky je bázlivá a stydlivá – není schopna ani po ránu pozdravit, i když personál mateřské školy zná již několik let.

Dívka Barbora – školní věk – do školy se vůbec nechtěla jít podívat, zpráva, že půjdeme do základní školy u ní vyvolala hysterickou scénu, a tak zůstala v mateřské škole. Ve třídě pracuje dobře, ale se změnami má velké problémy.

 

Jak děti vzpomínají a pamatují si na svůj první den v mateřské škole?

Na svůj první den v mateřské škole si děti většinou nevzpomínají, protože navštěvují mateřskou školu od 3 nebo 4 let a je to pro ně dlouhá doba. Někdo si vzpomíná, že s ním přišli oba rodiče, že si mohl hrát s hezkými hračkami, které neměl doma apod. Jedna dívka vypráví, že se těšila na paní učitelku, na děti a na hračky, protože jí maminka o mateřské škole vyprávěla. Většinou tedy nemají první den spojený s negativním zážitkem. Někteří si však vzpomínají, že nechtěli od maminky, že brečeli, protože byli malí a chtěli maminku, nechtěli nic jíst.

 

Na co se předškolní děti do školy těší? Co myslí, že se jim bude ve škole líbit?

Děti se nejčastěji těší na učení a dokonce i na úkoly: „Na školu se těším, protože se naučím číst, psát, budu mít nové kamarády, budu chodit s taškou, psát ve škole na velkou tabuli, těším se na úkoly, na známky, a na to, že půjdu do školy s dětmi ze školky.“

Ještě konkrétnější očekávání mají děti, které mají starší sourozence, kteří už do školy chodí, a tak od nich mají různé informace, například o tom, jakým způsobem se objednávají obědy ve škole.

 

Jak vzpomínají na svoje první dny ve škole školní děti? Co se jim líbilo, když přišly poprvé do školy?

Zajímavé je, že se děti často do školy těšily, ale teď už se netěší. Mnozí by se docela rádi vrátili do mateřské školy. Takových výpovědí bylo mnoho. Částečně to mohlo být způsobeno tím, že se je na to ptaly právě jejich bývalé učitelky z mateřské školy.

Za pozornost stojí také to, že na co se ještě v mateřské škole těšily nejvíce, tedy učení a úkoly, je teď pro ně to nejméně příjemné. Také přiznávají, že se ve skutečnosti bály, protože nevěděly, co je čeká. Většinou to ale nakonec bylo „docela dobré“, protože se jim líbila paní učitelka, setkání s kamarády, třída, i fakt, že u sebe mohli mít maminku nebo sourozence.

Konkrétní zážitky dětí byly velmi různorodé. Od breku a strachu (asi desetina), až po zážitky z jednotlivých úkolů, na které si děti vzpomínají, že je mohly nebo nemohly zvládnout (např. vytleskávání jména, seznamovací hra, „kreslení, u kterého jsem se potil“). Líbila se jim barevnost jejich třídy, paní učitelka, kamarádi, přestávky, kdy si mohly povídat apod.

Dobrou cestou, jak překonat počáteční ostych ze školy může být postup, který volí některé základní školy, když mají pro děti připravený nějaký program, který je poutavý a dětem pomáhá překonat prvopočáteční obavy. Např. na škole, která nese název škola Jiřího z Poděbrad vítá děti „Jiří z Poděbrad“ se svojí družinou, jinde mají pohádkový les – na tyto zážitky si děti potom vzpomínají.

 

Co by děti bývaly potřebovaly, aby se mohly cítit první týdny ve škole dobře? Co mohlo být uděláno jinak, aby byla nová situace pro ně jednodušší ?

V této otázce mají děti docela jasno: přítomnost maminky nebo tatínka, kamaráda, kdyby věděly, co je ve škole čeká, piano, mít s sebou pejsky nebo jiná plyšová zvířátka, mít ve třídě živá zvířátka (v mateřské škole je často mají), celý den si hrát, nosit si do školy hračky, sedět vedle kamaráda, být ve škole jen tři hodiny, mít delší přestávky, dostávat méně úkolů a mít více času na hraní, mít ve škole více legrace, aby se děti smály.

Opakovaně zazníval pocit odloučenosti: „cítila jsem se sama“, „potřeboval jsem mámu“, ale také potřeba porozumění ve škole: „potřebovala jsem, aby na mě byla paní učitelka hodná“, „aby nám paní učitelka všechno vysvětlila“.

 

 

ěk dětí při vstupu do 1. třídy v každé z účastnických zemí (*v Polsku se v září 2009 změní věk vstupu do 1. třídy na 6 let )